Brzkov je ve 13. století připomínán jako majetek řádu německých rytířů, ke kterému patřila i zaniklá vesnice Jeneč, ležící 4 km za Brzkovým (Jeneč zanikla v 15. století; existenci vesnice však potvrdily archeologické nálezy v letech 1998 a 1999). Další nejstarší spolehlivá písemná zmínka je z roku 1319. Od roku 1434 je ves zmiňována již jako součást polenského panství.
Rybník Mastník, vybudovaný v roce 1482, drželi po staletí majitelé polensko-přibyslavského panství. V letech 1947-1948 byl důkladně opraven, od poloviny 19. století spadá do katastru obce (v letech 1892-1948 byl po protržení hráze bez vody).
V roce 1952 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo. V roce 1974 došlo ke sloučení s JZD Hrbov a vzniklo JZD Skalka se sídlem v Brzkově. Po dalším sloučení s JZD Vysočina v roce 1986 vzniklo JZD Vysočina se sídlem v Polné.
Nejstarší záznam o jednotřídní škole v místní školní kronice je datován rokem 1833. Do té doby se dle záznamů vyučovalo po domech. Školní budova, postavená v roce 1895, byla později několikrát přestavěna..
Převzato z Vítejte u nás : Mikroregion Polensko. - Red. Jan Prchal. - 1. vyd. - Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. - S. 5-7. - ISBN 80-239-0141-9.
Nejzápadnější výběžek polenska vyplňuje hornověžnická odnož Masníku. Od zadních lesů níží se pole na stráni Felegringl, Na Grajdlovu žlabu, u Štohanzlova kříže. Vše skloněno již k Horní Věžnici.
Od Věžnice k Brzkovu ozývají se opět příměsky německých jmen mezi českými a oboje ukazují na hornickou dobu zdejší končiny. (Šindelná pec, Milíř, Široká studeň, Grombizna (Grabviessen), Lorejf (leer auf).
Brzkov příslušel od dob strážného hradiště k panství Polné. R. 1502 přistoupili brzkovští a jiní před pana Bočka z Kunštátu a žádali, aby jedenkaždý poddaný mohl, jak by chtěl, s jměním kšaftovati. To jim bylo za 4 kopy 52 groše povoleno. Právem patřili Brzkovští před městský soud polenský. Mezi rozsudky shledáváme r. 1569 jeden, kde Jakub Motl zranil syna Cinkova z Brzkova. Rychtářem byl Vávra Karšův. R. 1636 platili sedláci 5 k. 42 gr. 10 denarů a dávali 156 vajec půlletně. R. 1649 měli dle cedule dávat 39 k. 3 gr., sehnali však jen 28 kop 34 groše. Tenkrát naseli 2 korce pšenice, 51 korec žita. Děkanu nedávali brzkovští desátku, jen 6 kop gr. k Vánocům. Kdysi bývalo 16 sedláků a 2 chalupníci. Sklidili 6 mandel pšenice, 222 m. žita, 58 m. ječmene a 125 m. ovsa.
Škola brzkovská byla zprvu pokoutní. Učil vysloužilec Peřina v čísle 15. Potom vyučoval krejčí Fabian Rychtecký v č. 12. Ten vzdělav se trochu na Šlapánovské škole, učil při krejčování v č. 18 u Chaloupků. Později bylo nařízeno, aby se učitelé nezkoušení netrpěli. Šel tedy Rychtecký do Čáslavi, kde předepsanou zkoušku složil. R. 1833 postavila obec školu s věžičkou a na té učil a zvoníkoval bývalý krejčí až do r. 1854. Po jeho smrti přihlásil se za učitele Jan Sobotka z Dobroutova a ten vyučovav po celých 40 let zemřel po létech jako starý penzista a majitel statku. R. 1894 ustanoven byl na škole Jan Mokrý ze Stříteže, učil 11 roků. Za něho postavila obec za 19000 K novou školu r. 1905. V té učil 4 roky Jan Kořenář z Kaliště a od r. 1909 spravuje školu Oldř. Konrad z Lipnice.
Dnešní Brzkov rozložen je v podkově na příkrých stráních. Vsí vede silnice z Polné do Přibyslavi (do obou 4 km). Čísel je 49, obyvatel 348. Stavení jsou rázovitá, mnohá i roubená. Vejsadní rychta mívala věžku. Na štítě u Musilů sou štukové přízdoby.
Přesný opis z:
Rérych, Břetislav: Polensko a Štocko (výňatek z vlastivědného díla "Království české"). - V Praze : Nákladem Pavla Körbra, 1912. - S. 35.
Z dějin nejstarší obce na českomoravské vysočině
Na sever od Polné po Českomoravské vysočině vede okresní silnice k Přibyslavi. Silnice tato vede dále z Polné přes obec Dobroutov na Moravu. V 17. století byla nazývána "krúlovskou cestou", a to snad proto, že po ní jel zimní král do Moravy.
Asi na poloviční cestě z Polné do Přibyslavi jest rozložena v údolí vysočiny vesnička Brzkov, jedna z nejstarších vesnic Českomoravské vysočiny.
Dnes čítá 58 čísel, má dvoutřídní školu a 350 obyvatel. Katastrem sousedí jednak s městem Polnou, s obcemi: Hrbovem, Hor. Věžnicí, Německým a Českým Jablonným. Na severu tvoří hranici německá obec Šachostín.
Obec Brzkov byla založena v dobách prastarých, snad již v prvých počátcích slovanských v naší vlasti. Dokazuje to postavení starobylé zemanské tvrze, která byla postavena tak jako všechny prvotní tvrze slovanské, na mírném a přístupném svahu. Tato zemanská tvrz ležela při zmíněné silnici tam, kde jsou dnes usedlosti číslo 15 a 16. Koncem 16. století mluví se již o 4 usedlostech kolem tvrze. Prvním známým majitelem této nejstarší usedlosti byl svobodný pán Jošt, pán z Polné, jehož jméno až po dnes majitelé užívají. Říká se v č. 16 "U Joštů". Tvrz přeměněna později ve dvůr, který byl zakoupen rolníkem J. Jeklem. Dvůr tento nadán mnohými privilegiemi, které později přešly na celou obec. Později statek rozdělen mezi dva dědice Jeklovy na č. 15 a 16. Dvůr sám měl č. 15.
Za třetí války koaliční s Francouzy r. 1805, kdy Napoleon získav jižní Německo překročil Rýn, zajal vojsko rakouské blíže Ulmu, zmocnil se Vídně a vtrhl na Moravu a do Čech k Polné a k Jihlavě, přijel pozdě večer vyšší rakouský důstojník-šlechtic do řečeného dvora a všecek vysílen prosil majitele, aby ho ukryl před stíhající hlídkou francouzskou, která tu mohla býti každé chvíle. Na přemýšlení nezbývalo času. Důstojník skryt pod senem ve stodole vyslechl rozhovor přicválavší hlídky francouzské s majitelem dvoru, který hlídku obelstil, předstíraje, že jen před malou chvílí důstojník ten ujížděl tudy skrze dvůr směrem k Šachostínu. Hlídka odjela tímto směrem. Za tuto ochotu odměnil se později rakouský šlechtic zasláním privilegované listiny, kterou dvůr u "Dočkalů" nabyl různých výsad. Tak obdržel výsadu královského šenku, ze dvora nebyl nikdo brán na vojnu a nikdo nikdy ze dvora nechodil na robotu aj. Mnohá práva byla přenesena i na celou obec. Tak utekl-li naverbovaný vojín do obce Brzkova, nesměl býti více stíhán (Právo asylu).
Za francouzských válek zemřeli v Brzkově 4 Francouzi, z nichž 3 jsou pochováni pod křížem nad horní pazdernou a 1 na zahradě u kováře Rychteckého.
Otištěno v roce 1936 v časopise:
KRAJ : Neodvislý, nepolitický list českomoravského pomezí (Jihlava). - Roč. 3, 1936, č. 87-88, s. 4
Nakladatel: František Melichar.
Návrh senátorů J. Adama, J. Machovského na poskytnutí pomoci postiženým živelními pohromami na politických okresech:
Německý Brod, Chotěboř a Ledeč nad Sázavou.
21. června 1938 - 7. zasedání IV. volebního období
Tisk 723
Dne 2. června 1938 po dusném dni snesla se v odpoledních hodinách nad oblastí českomoravské Vysočiny prudká bouře spojená s průtrží mračen, krupobitím a větrnou smrští, jejíž ničivé a katastrofální účinky projevily se nejvíce v obvodu politických okresů Německý Brod, Chotěboř a Ledeč n. Sázavou.
Kromě této bouře, jež v celé oblasti trvala v plné prudkosti téměř celou hodinu, byly uvedené oblasti postiženy novou bouří a průtrží mračen v noci ze dne 2. na 3. června, jejíž účinky byly největší v soudním okrese polenském, jmenovitě v okolí obce Brzkov.
Živelní pohroma postihla katastrofální měrou majetek drobných zemědělců a zničila v některých místech polní kultury v takovém rozsahu, že zemědělci musí zcela zničené pozemky buď osívati náhradními plodinami, neb musí se vzdáti naděje na alespoň trochu uspokojivou sklizeň. Kromě těchto velmi tíživých škod na kulturách jsou však prudkými přívaly vod poškozeny katastrofálně i pozemky, ležící většinou na svazích, z nichž splavena byla úrodná vrstva ornice, takže plodivá síla polí jest na mnoho let podstatně seslabena a úbytky sklizní budou se projevovati i v mnoha letech příštích. Kromě polí zničeny jsou na mnoha místech i louky, ležící v údolích a pod svahy; byly zaneseny náplavem písku a štěrku že zničených polí a cest a sklizeň sena jest buď úplně zničena, aneb v katastrofální míře ohrožena.
Kromě majetku zemědělského poškozeny jsou i polní, obecní i okresní cesty, které byly vymlety spoustami vod a v některých obcích strhány tak, že bez nákladných oprav jsou téměř nesjízdné.
Rozsah škod v jednotlivých politických okresích jeví se následovně: